Archiv rubriky: Různé

Jak spolu souvisí naše cíle, spokojenost a motivace?

Máte nějaký svůj cíl? Víte, kam jdete? Víte, co chcete? Ne? No přece musíte mít nějaký cíl! Cíl, vědění, co chci je přece základ, ve kterém by člověk měl mít jasno.

Všude kolem nás je slovo „cíl“.

Ale ono to nejde jinak. Když něco chceme, máme nějakou představu o tom, jak to bude ve výsledku vypadat – máme cíl. Je to tak pokaždé. A vždy něco chceme.

Cíle máme krátkodobé a dlouhodobé. Když si dáme za cíl zhubnout za rok 12 kilo, může se nám to zdát dost náročné. Proto někdo přišel s tím, že pokud si velké cíle rozmělníme na několik menších – každý měsíc spálím jen 1 kilo – už to najednou není taková dřina.

Není to ale tak trochu past? Najednou máme cílů více. Více krátkodobých úkolů, které musíme plnit, jinak nám „ujede vlak“ a nesplníme už ten roční cíl. Je toho najednou víc.

Je tedy dobře mít více krátkodobé práce?

Úzce to souvisí se spokojeností. Když neustále musíme „něco udělat“, stále se za něčím honíme. A když to něco náhodou nedělám – nechce se nám – tak jsme naštvaní sami na sebe a máme z toho hnedka špatný den.

Všechno by šlo lépe, kdybychom svoje krátkodobé úkoly plnili bez odkládání. Zní to tak jednoduše.

Chybí nám motivace.

Chybí nám to něco, co nás nakopne a pomůže začít. Chybí nám něco, co každý den, každou hodinu hledají stovky milionů lidí z celého světa.

Jen tak mimochodem, není nějaký háček v tom, že ještě nikdo nepřišel na to, jak tu motivaci najít? Právě motivací se ještě budu na blogu zabývat.

Jak jsem psal, motivace nám neustále dělá nějaké problémy… takže představa, že budu každý den plnit sám sebou zadaný úkol není moc reálná.

Jak z kola ven? Co myslíte?

Pište do komentářů dole.

Lidé chtějí, aby se něco dělo – chtějí senzace

Aneb Marketing není vlastně tak špatný

K tomuhle článku mě velmi inspiroval rozhovor s Adamem Hrubým. Tak trochu jiný pohled na marketing, který není až tak vidět – podle mě ho lze klidně nazvat „manipulujícím marketingem.“

Poslouchám Best of Chopin: https://www.youtube.com/watch?v=wygy721nzRc

Zákazníci chápou marketing jako manipulaci. Je to jen jejich názor, neříkají, jestli je to dobře nebo špatně. Podle mě jsou za to podvědomě rádi. Jak by si jinak vybrali nové boty z nepřeberného množství konkurence? Představte si, že máte k dispozici jeden katalog se všemi adresami eshopů s botama.

Nikde by nebyly náhledy fotek, žádné popisky ani název obchodu. Vlastně by se obchody nesměly označit ani číslicemi (od 1-milion), protože byste kupovali od 1.

Jakákoli odchylka už znamená odlišení se = marketing.

Už jen tím, že by byly jedny boty modré a druhé červené vznikají segmenty. Muži by třeba rádi modré, ženy červené. Takhle pomalu vznikají skupiny, třídění lidí podle pohlaví, věku, zájmů.

Chci patřit do skupiny

Fakt je, že chceme někam od přírody patřit. Tím, jak se obchody snaží nějak odlišit – být vidět – nechávají vznikat nové „styly“, nové značky, rozšiřuje se kreativita. Marketéři přicházejí s novými trendy nebo obnovují ty historické… a tohle všechno krásně doprovází vznik nových reklamních systémů, přesnější cílení publika… až po klamavé informace, manipulace.

Co chtějí mocní, tak to taky bude

Co si velké společnosti, ty, které udávají směr umanou, to budou prodávat. Jak na to? Tiskem, televizí, sociálními médii spolu s tzv. „influencery“. A to přes emoce – strach, lásku, naději, radost… Co se málo prodává, napíšeme o tom. Chci přijít s novým výrobkem, ukážu, jak s ním jsou spokojeni jiní.

Dnes leží pravda někde uprostřed

Dneska člověk nepozná, kde je pravda. Nevíme, jestli Kazmovy fórky nebyly všechny nahrané, nevíme a ani nás nenapadne, že by se o Babišův účet mohla starat PR agentura a publikovat jeho jménem, přitom to tak někde funguje. Dále, doteď by nás třeba nenapadlo, že kauza Lidl s černochem na plakátu mohla být vymyšlená strategie – spustíme virál, bude o tom mluvit celá republika. Vzpomeňme si na Viral Brothers, kteří se teď tvorbou virálních videí „živí“. Existují ale agentury na realizaci celých kampaní. Virální marketing v česku je nicméně stále v plenkách.

A přes to všechno si osobně myslím, že jsou lidé podvědomě rádi. Že se něco stalo, děje se něco, řeší se něco a to v hospodách a na internetu. Je o čem psát, je co číst a komentovat. Republika ožila. Na chvíli tady není nuda. Chceme to zažít zas.

Marketing zjednodušuje zákazníkův výběr.

Jak jsem psal výš, určitý marketing tady musí být.

Podnadpisem dávám najevo hlavní důvod, proč marketing není tak špatný. Čím přesněji na nás reklama cílí, ozývá se, navrhuje nám blízké výrobky, tím to máme snazší. Šetří nám čas a nervy strávené při nakupování.

Osobně si ale myslím, že to stále nemáme zmáknuté, protože když něco chci, nikdo mi nic zrovna nenabízí…

Marketing mě nutí kupovat něco, co nechci

Jeden z častých záporných pohledů. Asi by se to dalo vysvětlit přes psychologii, kdy jde o to, že každý nákup v nás může vyvolávat pocit krátkodobého štěstí, proto si ho stejně koupíme. Např. daný výrobek prostě chceme mít, protože ho má soused, kamarád na kterého chceme udělat dojem nebo se o tom prostě mluví. Nebo jen chci prodejci udělat radost.

Většinou je to tak, že kupujeme věci ne proto, že je skutečně potřebujeme, ale jak jsem psal, chceme někam patřit, děláme to za nějakým účelem.

… a děláme to rychle. Intuitivně. Rozhodujeme se podle toho, jestli Fotka vypadá OK nebo ne.

Takoví jsme. Je to v našich povahách.

Nemyslím, že je tedy na vině marketing. Možná jen v tom, že stále vznikají nové a nové produkty, které čekají na to až si je koupí „ti první“ a pak i Ty, protože chceš:)

Hrál jsem ruletu

Je to pro mě už skoro životní téma. Je to téma, o kterém se nemám příliš moc s kým dělit. Je to téma, kterému jsem doposud věnoval 6 let. Někdo holt píše o drogách, někdo o ruletě.

Nejhorší dotaz: Co děláš ve volném čase/ co jste dělal při studiu?

Až na pár lidí, kteří to vědí, jsem musel vždy trochu zalhat. Když už jsem byl upřímnější, tak jsem říkal, že hraju pokr. Když jsem nechtěl říct nic, tak moje odpověď byla, že se vzdělávám v „onlinu“.

Je ruleta hazard?

Ruleta je samozřejmě hazardní hra. Stejně jako kostky, výherní hrací automaty, sportovní sázky a některé karetní hry jako pokr, ikdyž zde je to spornější… Zajdemeli do extrémů, za mírnější hazardní hru se dá považovat téměř jakýkoli sport, který obsahuje jistý element náhody. Např. jsou to sporty, kde hraje hlavní roli vítr.

Dobře, jaksi ze zkušeností chápeme, že zrovna ruleta je víc rizikovější než golf. Taky jaksi správně tušíme, že jde jen o štěstí. Ano, i tak se dá skutečně hrát. Hrát na štěstí je vlastně pro 99,9% lidí ta nejjistější cesta, jak vyhrát. Pak už jen být psychicky silný a neprohrát to.

Jsem hráč

Jsou hráči a nehráči. Nehráči u hry používají rozum, zatímco hráči, kterých je 99% u toho nemyslí. Hru berou jako zábavu, adrenalin, a pokud neprohrávají své výplaty, je to relativně v pořádku.

Rozdíl mezi systémem a postupem

Systém – Jakýkoli ruletní systém, který najdete na internetu. Jde o hru, jenž má stále stejná pravidla. Nepřemýšlí se u ní. Vlastně si říkám, že rozdíl mezi systémem a postupem je právě v tom uvažování u hry. Při „postupu“ počítám s tím, že má přijít nějaká stopka, že mám tehdy a tehdy ubrat žetony, přestat v nějaké fázi hry úplně hrát, uvědomit si, že se něco děje zlého a přizpůsobit se tomu, apod…

Za celou dobu mi nikdy žádný „systém“, kterých je na internetu plno nevydělal a nezafunguje ani Tobě.

Einstein taky nemohl vědět všechno…

U „postupů“ je to jiná… Jako jeden z mála skutečně vím, že ruletu lze dlouhodobě porazit. Pochopí to jen ten, kdo se tomu roky věnuje. Ti ostatní tomu nikdy neuvěří. A dokonce ani Einstein, který tomu určitě nevěnoval příliš času….

„V ruletě nemůžete nikdy vyhrát, leda byste ukradli peníze přímo ze stolu,“ Albert Einstein, fyzik

4 funkční postupy – stručně

Hrát logicky – rozebrat si ruletu do nejmenšího detailu a každičký problém nějak vyřešit.
Hrát na opakující se série – Ruleta je prakticky stroj a má v sobě zakomponované prvky, které se po čase opakují – moje oblíbené.
Hrát na krátkodobou statistiku – S tím nemám zkušenost vůbec
Hrát na „utlučení“ kapitálem – Mít dostatečně velký kapitál (aspoň 10 000 žetonů), vhodný postup a MOŽNÁ to půjde, ale za ten risk to nestojí.

To ale není všechno, je třeba přičíst onu psychiku, únavu, vědět, kdy přestat, kdy hrát, jak hrát, proč hrát a spoustu dalších věcí. Všechno potřebné Vám zabere měsíce, roky neustálého hraní, a sbírání zkušeností.

5,8,11,17,13,19,28,31: Můj příběh

Hrát ruletu jsem začínal téměř jako každý jiný. Našel jsem nějaký systém a hrál. Následně jsem dokonce našel nějakou FB skupinu sdružující hráče rulety (téměř 1000 uživatelů!!), kde vlastník skupiny prodával svůj „systém“, nicméně se samozřejmě ukázalo, že nefunguje. Pak jsem přešel na svoje vlastní hry, většinou jsem si vytvářel vlastní postupy a hrál tak, jak jsem uznal za vhodné.

Občas se zadařilo, když jsem hrál vyloženě na intuici, občas zase ne.. a takhle to šlo pěkně dlouho. Podařily se mi zdařilé kousky jako nahrát téměř stonásobek, ale to jsem začínal s pár Kč.

Poznejte šachy

V tomto období jsem se na doporučení jednoho úspěšného hráče začal věnovat šachům a díky nim se naučil nedělat příliš rychlé reakce, víc se naučil soustředit, být trpělivější a možná i přemýšlivější. Šachy jsou prostě skvělá hra -> Chessfriends.com

„Život je jako na horské dráze.“

Stejně jako v životě nebo při investování se naskytnou větší výkyvy. Přijel jsem z pobytu z Londýna, kde jsem si pár korun vydělal a tudíž se nebál je vložit do hry.

Po asi měsíci se mi nějakým způsobem – štěstím – podařilo nahrát 20ti násobek vkladu, téměř půl milionu Kč. Nejhorší bylo, že jsem ještě nebyl moc zkušený a nevěděl jsem vlastně, JAK mám hrát, ale přesto jsem hrát dál chtěl. Chtěl jsem milión.

Chtěl jsem auto, ale i peníze rozdávat

Chtěl jsem si koupit auto, jezdit na výlety, wellnessy, apod. Nevím, asi by toto měla v plánu většina z Vás, kdyby jste měli najednou dost peněz.

Ale měl jsem i jiné úmysly. Mám rád, když se lidi smějou. Nechybělo moc a rozdával bych na ulici každému stovku, kdo se zrovna smál. Vážně to bylo v plánu…

Vytoužený milion, kterého jsem chtěl dosáhnout z toho nebyl, ale spíš jsem skoro o všechno přišel – za pouhé dva dny.

Přítelkyni, která o tom věděla, jsem o prohře neřekl, proto jsem potřeboval opět získat nějaké peníze. Rozhodl jsem se, že si vyberu stavebko. Můj plán naštěstí překazilo zjištění, že stavebko není až tak moje, ale na jméno rodičů a ti samozřejmě s výběrem nesouhlasili. A je to dobře. Zachráněno pár tisíc.

Peníze razantně mění způsob myšlení – i v podnikání

Víte-li, že ty peníze prostě máte a budete je mít Vám najednou přepne mozek na jinou kolej. Dodnes jste propočítávali, jestli si můžete koupit další pivo, zmrzku v mekáči, steak, oblíbený drink. Dneškem konče to neřešíte a koupíte si to, co chcete.

Ale nejde jen o tohle. Dostáváte ještě více nápadů, v čem podnikat, jste více kreativní, volní. Tvoříte, co Vás napadne, protože to najednou jde. jsou na to zdroje.

 

Jak vyhrát milion na ruletě?

Nahrát hodně můžete jedině tak, když vsadíte velkou částku (např 5000Euro) a hrajete 5x 1000 Euro jen na číslo. Máte-li štěstí, vyhrajete cca milion Kč. Otázka ale je – máte k dispozici 5000 Euro, které byste takto mohli obětovat?

Jak jinak ten milion nahrát? Od 100Euro? To by bylo na dlouhou trať. Každý den nahrajete z té stovky třeba jen dalších 100E = 3000Kč. Na milion byste museli hrát delší dobu = dlouhodobé hraní = neúspěch.

„Proč chce každý vydělávat na ruletě?“ Proč ne jistější cestou?

Nejenom, že je těžké najít postup, který funguje, ale musíte taky brát v potaz, že Vám ruleta bude házet klacky pod nohy – Od extrémních sérií čísel, limitů na sázky, náhodných restartů v průběhu hry, až po zrušení Vašeho hráčského účtu v případě kontinuálních větších výběrů. Plus zde patří i potíže při výběrech – emailování s podporou casina nebo bankou. To jsem spíš vyjmenoval tzv. podrazy rulety. Sama o sobě je však ruleta geniální – je to nejnáročnější hlavolam na světě.

Nemáme nikdy dost

Dejme tomu, že se na ten milion se štěstím dostanete, bude ale ten milion stačit? Když jsem dokázal toto, tak pojedu přece dál, no ne? A o tom to je. Člověk chce od přírody víc a víc a ten kdo to takhle pociťuje, skončí dříve nebo později na nule.

Doufám, že jsem Vám alespoň trochu pootevřel oči do světa rulety. Já to bral jako výzvu. Kdybych se před 6 ti lety zaměřil na online podnikání, byl bych v tomhle směru už o hodně popředu, možná bych měl jinou práci, bydlení, a hlavně spoustu znalostí, ale člověk nemůže litovat.

Nějak jste se dříve rozhodli – podle Vás nejlépe, jak jste jen mohli…


Zajímá Tě ruleta a chceš ji zkusit? Pamatuj, že ruleta je o štěstí. Peníze, které máš, investuj raději jinde. Veškeré systémy nefungují… Chceš si přesto zahrát? Napiš mi sem dolů – nebudu Tě odrazovat – můžu poradit.

Všechno už bylo řečeno, ale ne všichni to říkali

Krásný citát. Až na to, že jsem vždy opakoval, že vše již bylo řečeno nebo napsáno. Až při psaní článku jsem zjistil, že tento citát již existuje. Už byl.

Platí to tak ve všech směrech v životě. Z 99% již bylo objeveno, vyzkoušeno, řečeno. Všechno je dnes navíc na internetu. Všechno jde nějakým způsobem vygooglit, zeptat se, zjistit. Z velké většiny si tak vždy můžeme poradit sami. Okopírovat něčí myšlenku.

Bylo vše řečeno i v marketingu a podnikání?

Chtěl bych se pozastavit nad tím, že mají lidé stále tendence něco nového vymýšlet. Mají na jazyku otázku „Jak…“ Hledáme nová, neotřelá, kreativní řešení, copywriteři nás stále oslovují „zajímavými“ titulky, kdy si myslíme, že nám přinesou něco nového. Marketéři poskytují nové a nové služby, které mají třeba jen pozměněný název. Vypadají více „in“. Chodíme na přednášky a semináře, které podávají známé myšlenky jinak. Tzv. je vyperou.

„Všechno už bylo řečeno, ale ne všichni to říkali.“

Madeleine Albrightová

Málo se díváme na to, jaké postupy už existují a které se dají použít… jak vylepšit své www nebo svůj obchod prostým vygooglením. Pomocí základních prvků online marketingu, které jsou již někde popsány.

Nemáme čas

Chápu. Je toho hodně. Co takhle začít tím nejjednodušším.

Najděte si někde všechny nástroje online marketingu a ty se snažte dělat co nejlépe podle různých návodů. Jakmile budou vyzkoušeny a nedostaví se rozumné výsledky, bylo by moudré si na nástroje, které nám moc nejdou někoho přizvat. Ale jen na ty nástroje, které skutečně chceme využívat/ budou mít pro nás přínos.

„Vlastní nitro“ vs. „Úspěšní“ – Ideál je to skloubit

2 možnosti: Říká Vám něco osobní rozvoj nebo spíš to „zamýšlení se“, uvažování nad tématy, nekonvenční myšlení, snažení se věci posuzovat objektivně (více realisticky, dle skutečností), snažení se pochopit lidské jednání…? Snažení pochopit se život a jeho smysl…

Nebo jste na to neměli čas, jste zaměřeni spíš extrovertně, máte práci, jste úspěšní (nebo si to alespoň myslíte), o lidech, kteří moc uvažují smýšlíte negativně…:-)

Hádám, že když jste u mě na blogu, který se věnuje podobným myšlenkám, patříte do první skupiny. Samozřejmě, není to dobře, ani špatně. To není nic…

Jde mi spíš o takové zamyšlení…

Nemůžu posoudit, ale většina z nás se dříve nebo později dostane do toho bodu jedna. Kdy se začne zajímat o svůj život, začne myslet na budoucnost (rozumně), mírně potlačí svoje ego, už se nebude tak hnát…

Je těžké zvládat obojí. Ti, kteří jsou spíše zaměření na sebe, ti to mají v dnešním světě těžší, protože jsou spíš v menšině, než zbytek.

Naopak lidé jdoucí si za svým, kteří nemají „čas“ hloubat to mají o něco jednodušší co se týká jakéhosi „pracovního úspěchu„, za to ale v životě můžou narazit na problém, který je překvapí, nebo takhle – neporadí si sami.

Ideál je to nějak skloubit. Najít si „čas“ (viz můj ebook) na přemýšlení u těch, kteří to dosud nedělají (chápu, že pracovně vytížení lidé to mají těžší, ještě když mají doma ženu, děti a třeba i psa) a naopak být více extrovert ve smyslu dělat to, co chci, nebát se neúspěchu.

Stejně jako vše ostatní, i toto by mělo být v rovnováze.

Nebo je to jinak?